LÁSKA A JINÁ NÁSILÍ

(O. Škoch / Roreček)

Vražedně rychle přibývají
věci z kterých se nestřílí…
podivná jabka v sadech zrají…
co nezabije to tě posílí…

Pročpak bůh stvořil černý ptáky
a vlčí máky v obilí?
a řezníky a ostrý háky!

Vzpomínáš ještě, jak ses bála
lásky a jiných násilí
čím ses to od té doby stala?
co nezabije, to tě posílí…

Vražedně rychle sílu ztrácí
křehcí podzimní motýli…
v černých mracích spí bílí ptáci…

Krev nočních vlků k ránu stéká
po sněhobílých košilích…
mlčící ryby plují v řekách…
co nezabije to tě posílí…

Vzpomínáš ještě, jak ses bála
lásky a jiných násilí
čím ses to od té doby stala?
co nezabije, to tě posílí…

Hluboko ve tmách ledy tají
a my se té tmy napili
kopyta buší do vrat stájí…
co nezabije, to tě posílí…

Než přijde konec punktum tečka
všechno to stokrát zešílí…
cítíš ten hlad v půlnočních smečkách?

Co nezabije, to tě posílí…
co nezabije, to tě posílí…

Vzpomínáš ještě, jak ses bála
lásky a jiných násilí
čím ses to od té doby stala?
co nezabije, to tě posílí…

Co nezabiješ to tě posílí…

Vytisknout